Lidé bděte!

Základna USA, to už tu bylo a je to tu zase!? V posledních týdnech se v médiích objevuje řada zpráv spojených s brannou a bezpečnostní situací ve světě i v České republice. Jedním z významných informačních sdělení byl rozhovor pana Metnara pro Novinky.cz z 2.února 2019. Pan ministr obrany Metnar v něm připustil možnost diskuze o umístění vojenské základny USA s radarem a/nebo raketami. (Můžeme si nechat zdát o tom, že by někdo diskutoval s těmi, kterých se to týká především, totiž s obyvateli ČR.)

Zároveň pan ministr nevnímá, že by odstoupení (dle čl. XVI) smlouvy o INF vedlo k nárůstu hrozeb. Je to pro mne trochu překvapivé. Mám za to, že pokud se dvě jaderné mocnosti dohodnou o zrušení jaderných zbraní a jejich nosičů, hrozby klesají. Když si obě strany navzájem sdělují odstoupení od smlouvy, hrozby vzrostou. Nebo je záměrem sdělení pana ministra něco jiného? Možná má jeho vyjádření být vnímáno jako veřejně formulovaný postoj signalizující mocenským skupinám záměr a zároveň testuje názor těchto skupin i veřejnosti. Doufám, že spolu s tímto závěrem pan Metnar vyhodnotí dnešní mezinárodní situaci a bezpečnostní rizika, která se nás dotýkají.

Odstoupení od smlouvy INF o likvidaci raket krátkého a středního doletu znamená povolení pohybu militarizovaných oblastí (umístění vojenské základny nemá rozhodně vliv na snížení rizika útoku, taktéž není provázeno obchodními příležitostmi, jak bylo dokumentováno na konferenci v Dublinu v roce 2018). Je to také impulz pro rozmístění nových figurek na šachovnici. Ta šachovnice se nám totiž podstatně změnila, přibylo hrozeb. Po roce 1989 NATO výrazně posunulo železnou oponu východním směrem a tehdejší prezident USA Bush slíbil generálnímu tajemníkovi Gorbačovovi, že se NATO nebude směrem k Rusku rozšiřovat. Žel, sliby USA jsou dány jejich potřebami, a tak je k ničemu nezavazují. Proto se NATO rozšířilo do Polska, pobaltských republik, Maďarska, Slovenska, Bulharska, Rumunska, Albánie, Chorvatska a České republiky. Toto datum si připomeneme 12.března. Dne 24.března si připomeneme s tím související bombardování Jugoslávie v roce 1999.

Pohled na mapu ukazuje jednoznačné rozšíření území NATO směrem k nástupnickému státu SSSR – Rusku a přes jeho bývalé satelity. Přibyla políčka šachovnice, na kterých je realizován konflikt USA – Rusko o suroviny. USA nehodlají tolerovat plynovod Nord Stream. Rusko nechce jít cestou výprodeje surovin za dumpingové ceny, jako tomu bylo za Jelcina, nebo jak se tomu dělo ve Venezuele a možná se bude dít zas. V takovém konfliktu základny v Německu, Polsku, Kosovu a Itálii už nejsou dost blízko, aby poskytovaly výhodu prvního úderu, nebo zachycení odvetného úderu. Občané těchto zemí také nevnímají pozitivně riziko z dopadu jaderných hlavic na své hlavy.

Proto ve výše zmíněných, později přistoupivších zemích (do NATO), vznikají základny, které mají plnit tyto účely. A česká politická reprezentace uvažuje opět o možnosti vyhovět záměru reprezentace USA a udělat i z České republiky živý štít při silovém prosazování amerických zájmů, například při útoku na Rusko a jeho surovinové bohatství. O tomto „nespravedlivém“ vlastnictví zdrojů a záměru jejich přivlastnění po vzoru Afriky referují političtí činitelé USA již delší dobu. Ovšem pak by bylo fér o rizicích a benefitech základny USA v ČR otevřeně informovat. Ohledně benefitů to bude jednoduché – zkušenosti s americkými základnami ve světě nepřináší benefity!

A o tom dopadu rizik bude ministerstvo informovat až při dopadu jaderných hlavic? Nebo raději až den poté?

Petr Pick, člen Ne základnám ČR
kandidát pro volby do Evropského parlamentu
na kandidátní listině „KSČM – Česká levice společně!“

Napsat komentář