Strana demokratického socialismu mi přijde jako nejlepší platforma

Rozhovor Haló novin s Andrejem Bónou, kandidátem č. 2 eurokandidátky “KSČM – Česká levice společně”

  • Dostal/a jste se do TOP6 kandidátky KSČM – česká levice společně. Překvapilo vás to? Jak byste zhodnotil/a projekt České levice společně a když už jste dostali důvěru, čím konkrétně hodláte úspěchu tohoto projektu být nápomocni nejvíc? Jaká je vaše největší osobní deviza?
    1. Sčítání hlasů bylo dlouhé. Když jsem se dozvěděl výsledek, bylo to pro mě obrovské překvapení. Být dvojkou za vedoucí kandidátkou je velká zodpovědnost vůči těm, kteří mi dali důvěru, i vůči občanům České republiky. Celý projekt České levice společně vnímám jako jedinečnou možnost redefinovat veřejné chápání levicové politiky. Máme příležitost všem lidem ukázat, jak pestrá mozaika na levicové scéně vlastně je, a vyvrátit řadu mýtů a pověr o tom, co to vlastně znamená být levicovým politikem. Jsem studentem Masarykovy univerzity v Brně a samozřejmě si občas přivydělávám v různých profesích. Jsem nejmladší tváří na kandidátce, což může být jednoznačnou výhodou. Můj pohled na Evropu je neotřelý a věřím, že se nám podaří docílit úspěchu, nejen ve volbách, ale také v přetváření chování Evropské unie k jednotlivým členským státům.
    2. Komunita, kterou mám kolem sebe, je plus minus 35 let, takže si slibuju, že právě tyto lidi se mi povede zapojit do levicové politiky. Koneckonců, nejde jenom o hlasy, jde vůbec o to, abychom si začali uvědomovat vlastní pozice a práva. Co se týče mých zájmů a koníčků, při studiu mi na ně moc času nezbývá. Beze sporu mezi ně patří knihy, sport a i obor, který studuji, což je ekonomie.
  • Na co jste se v souvislosti s evropskou politikou zaměřoval/a nejvíc do vašeho zvolení na jedno z předních míst kandidátky? Jistě jste široké evropské politiky sledovali, takže co byste změnili, pokud byste na to po volbách v rámci frakce GUE/NGL měli dostatečnou sílu?
    1. Mohl bych říct, že jako student Ekonomicko-správní fakulty na Masarykově univerzitě nejvíce tíhnu k ekonomickým tématům, ale je to složitější. Desetitisíce lidí musí pracovat na dlouhé směny, za špatných podmínek, za mzdy tak absurdně malé, že stejně nemohou zajistit dost peněz na to, aby se mohli důstojně postarat o sebe, rodinu a děti. Podobných příběhů jsou tisíce. Není normální vědět, že lidé ztrácejí svoji důstojnost, a nebýt kritický k systému, který tento podivný přístup považuje za normální. Příčiny těchto problémů se skrývají pod abstraktními pojmy jako »příjmová nerovnost« nebo »sociální dumping«, ale za hromadou terminologie a čísel se skrývají lidé z celé Evropy, kteří kvůli nim trpí každý den, znovu a znovu. Na evropské úrovni musí existovat jasně daná minimální mzda určená podle spotřebního koše v jednotlivých státech. Stejně tak finanční instituce a nadnárodní korporace nemohou jenom těžit z práce občanů Evropy. Giganty je potřeba progresivně zdanit, zdanit transakce finančních institucí a naopak daňově i administrativně odlehčit slabším hráčům na trhu, sociálním podnikům nebo družstvům. Peníze získané ze zdanění silnějších a z rozmachu menších lze potom využít ke zvýšení životní úrovně Evropanů – posílení vědy a výzkumu, investic do škol a nemocnic a mnoha dalšího.
  • Co nejvíce oceňujete na práci GUE/NGL a našich dosavadních europoslanců? Co vám naopak chybělo?
    1. Úplně první asociace, která mi vyskočí v hlavě je úspěšný boj proti TTIP, smlouvě, která mohla negativně ovlivnit celou řadu aspektů každodenního života – od kvality potravin, přes bezpečnost práce, až po samotnou funkčnost demokracie. Fakt, že i díky poslancům GUE/NGL se podařilo vyvolat masový zájem o tuto problematiku, je obrovským úspěchem. A to je ostatně i to, čemu je potřeba se věnovat i nadále. Komunikovat s občany národních států, vést s nimi dialog, aby bylo vždy jasné, co se na úrovni EU řeší a jaký to má dopad v praxi. Dnes řada lidí vnímá EU jako černou skříňku, do které jednou za pět let hodí 21 lidí, pak se dějí nějaká politická kouzla, a za dalších pět let opáčko. Je třeba důrazně trvat na suverenitě a stejném přístupu k jednotlivým členským státům, k EU a důrazně trvat na využívání dotačních peněz bez různých kliček, především tak, aby byly prospěšné občanům jednotlivých států.
  • Co vás vlastně vedlo ke vstupu do KSČM/SDS/KSČ? Čím je podle vás »vaše« strana na české/evropské politické scéně specifická?
    1. Nikdy jsem nebyl ochoten se smířit se statusem quo a Strana demokratického socialismu mi přišla jako nejlepší platforma, kde se do politiky mohu zapojit. Samozřejmě jsem své aktivity neomezoval jenom na ni – aktivně se účastním práce v Komisi mládeže při MěV KSČM v Brně a spoluzakládal jsem spolek, který propaguje význam lokální ekonomiky jako odpovědi na negativní dopady globalizace.
    2. Zpátky k politice ale, právě díky SDS mám možnost účastnit se fungování strany Evropské levice a získat tak zkušenosti z první ruky s evropskou politikou.
  • Která nejžhavější eurotémata současnosti považujete za nejaktuálnější/nejpotřebnější z hlediska řešení? Je to evropská legislativa jako taková? Či (a)sociální, ekonomické a obchodní normy, TTIP apod.? Nebo snad migrace či brexit? Palmový olej či jiná ekologická témata v době globálního oteplování a změn klimatu? Popřípadě jiné téma?
    1. Nebudeme si nic nalhávat – Česká republika, Evropa i svět čelí krizi. Uznávání zisku jako nejvyššího cíle společnosti a téměř modlářské uctívání neviditelné ruky trhu nás dovedlo do situace, kdy hlavním faktorem, který ovlivňuje sociální postavení jedince, je majetek, finanční bohatství a odvozeně od toho konzumní způsob života. Ekonomický systém vždycky podmiňuje kulturní hodnoty společnosti, a s tímto v mysli je potřeba se této krizi postavit. Dokud si nenapravíme ekonomiku Evropy, nemůžeme si dělat iluze, že budeme schopni vyřešit cokoliv dalšího – ať už ekologického nebo kulturního ražení.  A právě to je jeden z hlavních důvodů proč kandiduji do Evropského parlamentu.
  • Česká i evropská autentická levice prochází momentálně docela zásadní krizí. Co by podle vás měla udělat, aby z ní vzešla posílena s odpovídajícími preferencemi?
    1. Myslím, že to s tou krizí nebude tak hrozivé, v poslední době, se podařilo prosadit spoustu pozitivních věcí. Ať už se jedná o zvýšení platů ve školství, zdravotnictví, zvýšení důchodů, placení prvních tří dnů nemocenské, je třeba však neusnout na vavřínech a snažit se rozšířit tato pozitiva i v rámci Evropské unie. Koneckonců, síla je na naší straně, a pokud budeme úspěšní v evropských volbách, můžeme tak pomoci naší republice i jednotlivým občanům. Nesmíme se bát prosazovat naše cíle a právě levicové hnutí je jednou z iniciativ, která se vždy stavěla za práva pracujících a lidská práva obecně. Věřím, že pokud program bude pochopitelný pro lidi, v našich městech a obcích nám dají lidé svou důvěru, a tím i možnost prosadit naše názory na úrovni Evropského parlamentu.

Napsat komentář